The application of the Charter of fundamental rights of the European Union by administrative courts in France and in the Czech Republic : comparative analysis / Petr Mádr ; sous la direction de Francesco Martucci et de Richard Král

Résumé / Abstract : Cette thèse contribue à combler le manque de connaissances empiriques sur l'application de la Charte des droits fondamentaux de l'UE au niveau national en dressant un état des lieux complet du traitement de la Charte par le juge administratif tchèque et français. Elle s'articule autour de trois axes de réflexion. Tout d'abord, il s'agit de s'interroger sur la manière dont les juges prennent en compte l'applicabilité matérielle limitée de la Charte. Ensuite, le rôle de la Charte dans les raisonnements juridiques et l'influence de celle-ci sur les solutions des litiges font l'objet d'une étude approfondie. Enfin, l'analyse porte sur les interactions entre la Charte et d'autres règles de droit, qu'il s'agisse du droit dérivé de l'UE, de la CEDH ou des règles constitutionnelles internes. L'idée est de rassembler toutes les décisions citant la Charte, puis de les présenter sous forme d'études de cas et de les évaluer selon les trois perspectives mentionnées. L'évaluation se fait sous deux angles complémentaires. D'une part, elle examine dans quelle mesure les juges nationaux se conforment aux obligations découlant de la Charte. D'autre part, elle identifie et explique les manières dont ces juges traitent la Charte, dans le but d'établir une typologie des effets juridiques de la Charte au niveau national. La thèse montre que, dans les deux pays, la jurisprudence portant sur la Charte est plus diverse que ne le suggèrent les études existantes. Parmi les thèmes qui traversent cette jurisprudence, l'on retrouve notamment le pragmatisme du juge et le rôle déterminant des parties au litige, mais aussi la volonté du juge de respecter le niveau de protection garanti par la Charte.

Résumé / Abstract : This thesis contributes to filling the gap in empirical research on the application of the EU Charter of Fundamental Rights by ordinary national courts, choosing Czech and French administrative courts as its focus. It builds on and goes beyond the existing literature by developing a coherent narrative centred around three key themes in the decision-making of Czech and French administrative courts: the Charter’s applicability, its role in the reasoning and its interactions with other legal rules, such as EU secondary legislation, the ECHR and national constitutions. The primary aim is to gather data on when and how these courts give effect to the Charter in their decision-making and to evaluate this data from the three perspectives mentioned. The evaluation is made from two complementary angles. First, and unsurprisingly, it will concern itself with the extent to which national courts comply with the obligations imposed on them by the Charter and EU law. Secondly, and more originally, it will identify patterns in the Charter’s treatment by national courts and offer explanations for such patterns. By contextualising the empirical data in this way, the thesis will present a comprehensive picture of the Charter’s treatment by Czech and French administrative courts. The Charter-based case law of these courts is more diverse than the existing empirical studies would suggest. Practicality and pragmatism are some of the unifying factors, but so is the pursuit of material compliance with fundamental rights, including the Charter.

Résumé / Abstract : Disertační práce přispívá k zaplnění mezery v empirickém výzkumu ohledně uplatňování Listiny základních práv EU (dále „Listina“) jinými než ústavními soudy členských států. Zaměřuje se na české a francouzské správní soudy. V návaznosti na již existující literaturu nabízí ucelený pohled na roli Listiny v rozhodovací činnosti českých a francouzských správních soudů, a to s důrazem na tři témata: působnost Listiny, role Listiny v odůvodnění soudních rozhodnutí a vzájemné vztahy Listiny a jiných právních norem. Hlavním cílem práce je shromáždit údaje o tom, kdy a jak soudy Listinu uplatňují při svém rozhodování, a tyto údaje analyzovat ze tří právě zmíněných hledisek. Jedná se o analýzu ve dvou rovinách. Zaprvé (a nepříliš překvapivě) jde o to, do jaké míry vnitrostátní soudy plní povinnosti, které pro ně vyplývají z Listiny a unijního práva. Zadruhé (a s větší přidanou hodnotou) jde o popis a vysvětlení opakujících se vzorců v odůvodnění soudních rozhodnutí, pokud jde o zacházení s Listinou. Práce dokládá, že judikatura českých a francouzských správních soudů týkající se Listiny je rozvinutější a rozmanitější, než vyplývá z dosud provedených empirických studií. Tuto rozmanitost lze vysvětlit velkým množstvím faktorů, které ovlivňují konkrétní podobu vnitrostátních soudních rozhodnutí, jakož i tím, že neexistují ustálené metody pro práci s Listinou. Sjednocujícími faktory jsou důraz na praktičnost a soudní pragmatismus, ale i snaha o dodržování materiálního standardu základních práv, včetně toho zakotveného Listinou.